Podzimní krása obnažených rybníků

Podzim a zima je sice ve velké části živočišné říše tišší a klidnější období a my tak máme méně možností se s některými živočichy na živo potkat. Ale s jednou skupinou živočichů, která je většině z nás po celý rok skryta, máme šanci se seznámit právě v tomto období. Jde o podvodní svět sladkovodních ryb. Aktuálně v říjnu a listopadu probíhá celá řada výlovů menších i větších rybníků a to je skvělá příležitost, jak se s našimi i cizokrajnými zástupci trochu tajemného rybího společenství seznámit.

Sladkovodní svět našich ryb

Každé dítě není rybář a nemá možnost jít s dědou nebo s tátou na ryby. A tak vidí rybu většinou jen na talíři nebo nanejvýše živého kapra o Vánocích v kádi. Pak ještě někdy možná slyšelo o štice, sumci nebo okounovi, ale na obrázku by je poznalo stěží. A co teprve naživo? Podvodní svět objevujeme maximálně u moře, ale sladkovodní svět nás moc neláká, některé i děsí. Přitom je tak nádherný a plný zajímavostí srovnatelných s exotickými filmy o džungli či oceánech. Seznam své děti se zástupci naší sladkovodní rybí fauny a nemusíš ani kupovat drahé rybářské vybavení nebo si platit rybářský lístek. Výlov a následná pátračka v rybníce a pod ním je možnost i pro nerybáře, jak se seznámit se světem ryb.

Stačí si pohlídat podzimní termíny výlovů ve vašem okolí, dobře se vybavit a vaše nevšední zážitky z přírody obohatíš o nový podvodní rozměr. Výlovy bývají veřejnosti přístupné, ale většinou zde lidé přijíždějí nakupovat, ochutnávat a obdivovat tvrdou práci rybníkářů. Pro zvídavé děti mívají občas pár kádí s rybami na břehu, aby se děti koukly na živou rybu. Tam ale většinou uvidíte jen kapra, sumce, štiku nebo amura, tudíž druhy zajímavé z hospodářského hlediska. Navíc pro davy turistů si ryby nemáte možnost prohlédnout v klidu, ani pro vás, ani pro ně.

Kalendáře výlovů najdete v regionálním tisku nebo také tady:

www.nase-voda.cz

www.ceskevylety.cz

Přírodomilci pátrající po poznání nápadně vybočují z davu koupěchtivých návštěvníků výlovu. Jsou sice často také vybaveni rybářskými kalhotami, tzv. broďáky nebo prsačkami, ale nenápadně sledují spíše zbývající nízkou hladinu okolo požeráku nebo výtok pod rybníkem než samotný výlov. Tam se nacházejí poklady, které rybníkáře nezajímají nebo jim utekly pod rukama. Když jako rodič-doprovod vydržíš u horkého čaje čekat na břehu a neláteřit pro trochu bahna na oblečení či v autě, spatříš, co jsi možná za celý svůj dospělý život ještě neviděl(a). Děti jsou vášniví lovci a nemusíš se bát, že nic nepřinesou. Někdy je to i dost velká večeře!!!

V menších loužích se zbytkem vody nebo ve výtoku pod rybníkem můžete najít drobné rybky, které se zachránily nebo utekly pozornosti rybářů. Jsou to často hospodářsky nevýznamné druhy, ale o to krásnější. Barevní okouni, čarukrásní ježdíci, podivní mníci, placatí cejni, neoblíbené invazivní střevličky, exotické slunečnice (ano, to je stejnojmenná ryba), perlíni nebo bájní úhoři. Kromě nejrůznějších druhů ryb zaručeně narazíte i na zajímavé bezobratlé, především raky nebo obří škeble.

Další tajemní obyvatelé rybníků

Raci jsou asi největší vzácností a zážitkem pro děti i dospělé při průzkumu vylovených rybníků. Pro rybníkáře je tržně nezajímavý a bohužel je většinou ani nezajímá, že si po vypuštění rybníka neporadí sám a jde mu o život. Dalším důvodem, proč navštěvuji rybníky při nebo po výlovu je, že rybníkáři nerozeznávají původní a invazní druhy raků. Záslužnou činností je proto nejen záchrana raků uvízlých v bahně, ale také kontrola populace raků, zda se nejedná o problematické nepůvodní druhy raků, které naše raky decimují.

Rak říční (Astacus astacus) je sladkovodní korýš z řádu desetinožců, jeden ze dvou původních druhů raků v Česku. Druhým původním druhem je rak kamenáč, obývající pouze několik lokalit v Čechách, je vázán na horní partie kamenitých, nezregulovaných potoků. Rak říční dorůstá délky až 25 cm a dožívá se 15-20 let. Žije v tekoucí vodě, je velmi citlivý na její znečištění a je proto bioindikátorem čistoty vodních toků. Byl ale vysazen i do rybníků, nádrží a lomů, kde se úspěšně rozmnožuje.

Tělo raka se skládá ze srostlé hlavohrudi a článkovaného zadečku, který je zakončen ocasní ploutvičkou. Celkem má tělo raka 19 článků. Zkuste je s dětmi spočítat! Na hlavohrudi se nachází dlouhá tykadla sloužící jako hmatový orgán, složené oči na pohyblivých stopkách, krátká tykladla s rovnovážným orgánem a článkované kráčivé končetiny, z nichž jsou nejviditelnější první kráčivé končetiny – klepeta.

Tělo rakům kryje pevná chitinová schránka, odtud také název Crustacea z latinského slova kůra, schránka. Rak říční má vysokou schopnost regenerace a může mu dorůst dokonce i oko. Běžně najdeš raka bez klepeta nebo s jedním klepetem výrazně větším než druhé. Páří se na podzim, poté na sobě samice nosí přilepená vajíčka, ze kterých se na jaře líhnou malí ráčci. Když raka otočíš a najdeš pod ocáskem podivný shluk kuliček, máš v ruce samičku s vajíčky.

Dej si pozor na nepůvodní americké druhy, které přenášejí závažné plísňové onemocnění, tzv. račí mor, a sami jsou vůči němu odolní. Nejčastěji se jedná o raka signálního a raka pruhovaného. Rak signální má bok krunýře úplně hladký, zatímco rak říční má na krunýři hrbolky. Drsností krunýře se významně liší i rak pruhovaný. Přejedeme-li prstem po boku raka pruhovaného od článků zadečku směrem k hlavě, pěkně se popícháme. Dalším dobrým poznávacím znamením raka signálního jsou bílé až namodralé světlé skvrny v kloubech na klepetech.

I několik dní po výlovu jsou cenným biotopem a cílem našich výprava obnažená dna rybníků a jejich břehové porosty přístupné z vody. Procházka po dně vypuštěného rybníka je opravdu jedinečná příležitost nahlédnout do soukromí obyvatel rybníka. Při procházce po okrajích vypuštěného rybníka hledej s dětmi v břehové vegetaci nory ondater, cestičky prasat, stará hnízda, ohryzy bobra nebo ukryté vodní či mokřadní ptáky – ledňáček, střizlík, bekasina. Na obnaženém dně najdeš lastury škeblí nebo velevrubů, ulity okružáků, plovatek nebo bahenek. No a všude jsou otisky stop vodních ptáků, hryzců, ondater, vydry nebo norka.

Brodící kalhoty pro děti ( ale i pro sebe) najdete v některých rybářských eshopech. My aktuálně užíváme brodící kalhoty PROS Kids pro menší děti nebo Ocean pro ty větší. Nebojte se je koupit o 2-3 čísla větší. Tlak vody stahuje gumové nohavice i botu a určitě z nich dítě nevypadne. Naopak bude mít tak dost místa na teplé tlustší ponožky a broďáky vydrží dítěti více sezón, než je podědí mladší sourozenec nebo kamarád. Brodící kalhoty užijete vydatně i v jiném období na prozkoumání vodních biotopů a jejich obyvatel. Jsou oblíbenou terénní pomůckou na jaře při výpravách za obojživelníky, v létě za ptáky hnízdícími v rákosí nebo při pozorování škeblí v hlubší vodě pár metrů od břehu. Je to finančně náročnější vybavení do přírody, proto je fajn si broďáky půjčovat nebo je dědit. Pokud ne nepropíchnete v rákosí, vydrží v neponičeném stavu a můžete je i prodat dále. Nejsou ale podmínkou pro úspěšný průzkum obnažených den rybníků a výlovů. Vášeň dětí pro vodu a život v ní je naštěstí tak veliká, že se obejdou i bez broďáků, což mohu dosvědčit krásnými fotografiemi na závěr tohoto článku.