Mezi již letní vycházky bude patřit návštěva stálé a prosperující populace užovky podplamaté na řece Dyji v Tasovicích pod Znojmem. Je to dlouhé roky naše srdeční místo, které navštěvujeme téměř každý týden a které mým dětem poskytuje svou bezpečnou náruč říčního toku a k tomu pestrobarevný svět jeho obyvatel jako nikde jinde. Rozhodla jsem se podělit se o tento zážitek na vlastní kůži s vámi a strávit příjemný společný čas spojený s koupáním a piknikováním u řeky.

Jak je mým dobrým zvykem, o živá setkání především s hady nebude nouze. Užovky jsou však plaché, neagresivní a především nejedovaté krasavice, které si tě získají svou elegancí a plaveckým uměním. Loví totiž ve vodě drobné rybky, obojživelníky a pulce. Číhají v břehovém porostu a na život pod vodou jsou skvěle přizpůsobeny. Na řece budeš moci obdivovat také vodní ptáky, vážky nebo motýlice a na nedaleké tůni běžné druhy obojživelníků. Pokud budeš mít štěstí,  můžeš v PP Tasovické svahy potkat dalšího krásného plaza - ještěrku zelenou. 

Vycházka je krátká (do 1 km), v terénu nevhodném pro kočárky. Je možnost ji ale vynechat, protože tvoří jen úvodní část a hlavní program bude probíhat pod splavem v Tasovicích. K dispozici bude kanoe na projížďky po řece (vesty s sebou vlastní) a ukázka rybolovu. 

Sraz: v 15 h přístřešek u PP Tasovické svahy na kraji Tasovic, parkování nahoře u přístřešku nebo dole u splavu. Předpokládaný konec v 18 h.

Cena: 150,- Kč/dospělý, 100,-/dítě, rodina 400,-. Prosím rezervujte si místa předem níže!

Dotazy na: 604 157 35 nebo spoludoprirody@gmail.com

Ani možná netušíš, jaké dobrodružství tě může čekat na louce za domem. Dopřej svým dětem poznat svět hmyzu, aby se této nejbohatší skupiny na světě neštítily, ale s láskou ji obdivovaly a chránily. Společně na vlastní kůži prozkoumáme svět motýlů, brouků, vážek, včel, kudlanek nebo sarančat a budeme si hrát a tvořit inspirováni krásou a rozmanitostí hmyzu.

Lesní příměstský tábor pro děti 3-7 let od pondělí do pátku od 8-16 h v hájovně, na přírodní zahradě a v přilehlém okolí malebné vesničky Čížova v NP Podyjí.

Cena: 2500,- Kč/dítě zahrnuje 5x celodenní program v doprovodu 2 průvodců, oběd a pitný režim. Svačiny mají děti z domu.

Naše badatelské radovánky si prohlédni na fotkách z minulého roku níže v kalendáři. Těším se na další hmyzí dobrodružství v trávě třeba s tvými dětmi!

Dotazy na: 604 157 35 nebo spoludoprirody@gmail.com

Jde o komunitní 5tidenní soužití přírodomilně smýšlejících rodin s malými dětmi, které si užijeme v přírodě blízkém prostředí Jurtcampu ve Vrábsku v jižních Čechách.

Budeme společně jíst, hrát si, tvořit, zkoumat, poznávat sebe, druhé a hlavně přírodu, běhat po lesích, loukách, koupat se a přemýšlet, odkud bere Matka Příroda stále vodu, jak ji proměňuje, co pro člověka voda znamená a proč by měl o vodu v krajině pečovat. 

Ubytování v jurtách, celodenní domácí vegetariánská strava, přírodovědný program nejen pro děti.

Letošní oslava Dne Země spojená s tradiční vycházkou za sladkovodní faunou byla vskutku povedená. Na místo srazu přišlo 46 účastníků a 4 miminka se nesla či vezla!!! Počasí bylo ukázkové a příroda nám jako vždy připravila pestrý program. Od nově zrekonstruovaného zámečku Kocanda jsme vyrazili do světlých dubových lesů okolo vrcholu Tvarůžek, který obtéká bezejmenný, ale nezkrotitelný potůček. Na jeho příkladu, kdy jako malý bezvýznamný tok překonává staletí těžké překážky v podobě necitlivých zásahů člověka do krajiny a na jeho cestě jej nezastaví ani tvrdý a kyselý okrouhlík Tvarůžku, jsme si uvědomili, že klimatická zkouška nebude lehká ani pro nás, natož pro sladkovodní mokřady a jejich obyvatele.

Koloběhem vody to začalo a během 3 krátkých zastávek se téma Vody vinulo celým odpolednem. Hravou formou jsme se lehce seznamovali s faunou a florou mokřadů a po proudu našeho potůčku jsme došli k lesní tůni na jedné straně Tvarůžku a posléze přes jeho suchý vrchol také ke stejnojmennému lesnímu rybníku a dalším tůním u něj. Po cestě jsme potkali vzácnou rosničku zelenou a naslouchali koncertu kuněk. Lákalo nás zakvákat si s nimi a to rovnou čtyřhlasně.

Na konci dvoukilometrové vycházky přes hory i doly (stateční tatínci co táhli ty kočáry přes potoky i kopečky) byl připraven badatelský program především pro děti, ale menší děti objevovaly vodní svět a plnily úkoly s dopomocí rodičů. Měli jsme možnost pozorovat zelené skokany, kuňky obecné, ropuchu obecnou, čolka obecného i velkého. Děti nalovily chrostíky, vodní brouky (vodomily, potápníky i vírníky), bruslařky i splešťule a larvy dalšího vodního hmyzu. 

Krásné počasí umožnilo všem posedět v trávě, piknikovat a popovídat si s přáteli. Dokonce došlo na koupání a bahnovou koulovačku. Na cestu zpět se každý vydal tehdy, kdy potřeboval a trefil sám. My jsme si s dětmi užili ještě společný čas v tichu lesa a večeři při západu slunce na břehu rybníka za zpěvu kuněk. Všem účastníkům děkuji za zájem o mou práci a podporu. Někteří přijeli až z Olomouce nebo z Vysočiny. Jsem moc vděčná, že mohu svou práci s dětmi dělat a za utržené peníze dokoupit další terénní a metodické pomůcky na další akce, které pro vás chystám.

Předjarní vycházka za sovami byla první vycházkou v rámci letošního cyklu přírodovědných vycházek "na vlastní kůži". Jelikož příroda žije i po západu slunce a někoho by nenapadlo vzít děti v noci ven, uspořádala jsem večerní vycházku. Vedla zprvu loukami a poli k lesu, dále smíšeným lesem a skalnatým údolím řeky Nedveky až na zříceninu hradu Bukovina.  Okruh byl dlouhý max. 6 km a vedl většinou po cestách a stezkách. Vyrazili jsme v 17h a rozloučili se před 21h.

Sešlo se nás 11 dospělých a 14 dětí, tedy spíše větší skupinka než by byla vhodná na tichý pohyb terénem za účelem poslouchání sov. Výzvy mám ale ráda! Navíc jsem chtěla dětem ukázat nejen, že tmy se bát nemusí, ale že když chci něco v přírodě vidět, musím se chovat tiše a ohleduplně. Po seznámení v kruhu jsme si čekání na tmu zkrátili hrou na puštíka a kořist a pak krátkým představením našich zástupců z řádu sov.

Na první zastávce na hraně údolí Jevišovky jsme si povídali o stavu otevřené krajiny a jak sovám může člověk pomoci vyrovnat se s jejím nedobrým stavem. Probrali jsme, jak a proč instalovat berličku nebo kdy a kam vyvěsit budku pro sovy. Během vycházky jsme udělali několik zastávek za účelem přilákat vybraný druh sovy na teritoriální volání samečka z nahrávky v mobilu (pomohl nám repráček). Na první zastávce jsme s dětmi trénovali ztišení a mezi zastávkami chůzi bez čelovky po tmě jen za svitu měsíce.

Na okraji lesa a v rozvolněných místech v lese jsme se naučili hlas kalouse ušatého. Ve sklanatém údolí Nedveky jsme jej porovnali s hlasem výra velkého, který v údolí žije. Bez úspěchu. Ten nás neminul až nahoře na zřícenině.  Soví strážce z Bukoviny nebyl doma, tak jsme si dutinu jen prohlédli a šli se zahřát k ohýnku, zapsat dojmy do deníku Bukoviny ukrytého v torzu suchého stromu a hledat poklad. To už byla úplná tma a měsíc krásně vykresloval siluety nahých stromů a větví bez listí. Přesně tohle byl ten okamžik, pro který jsme se až na Bukovinu štrachali.

Posilněni vynikající večeří a teplým čajem z termosky jsme zkusili pustit do sevřeného údolí ještě jednou nahrávku výra velkého, ale dnes byl na lovu daleko a neslyšel. Přidali jsme tedy do třetice další hlas a to pana domácího, strážce Bukoviny, puštíka obecného. Na odpověď jsme nemuseli dlouho čekat. Ozval se z lesa a dokonce se přiletěl podívat, kdo to ruší jeho noční klid. Nad našimi hlavami přeletěl celkem dvakrát a nakonec se přidal ještě jeden samec puštíka a nesmělá samice. Mise byla splněna! Děti byly odměněny za svů mistrovský výkon být dlouhé minuty potichu a my rodiče jsme si tak mohli vychutnat to napínavé setkání s tajemným tvorem uprostřed tichého temného lesa. Ještě teď mám husí kůži!!!

Velmi povedenou podzimní akcí, kterou jsme s mými bývalými kolegy ornitology a kamarády založili v roce 2017 a po 3leté pauze zopakovali, byl odchyt a kroužkování ptáků v údolí Jevišovky, která proběhnul 10.9.2022 v Boskovštejně.

Po nevyzpytatelných přípravách předchozího večera (v dešti) a následujícího brzkého rána jsme se v 8:30 (šetřili jsme vás) sešli před tvrzí, abychom si krátce popovídali o kroužkování a ptačí migraci. Hlavně jsme ale museli už vypustit první ptáky chycené do sítí brzy ráno.

Více než 35 účastníkům byly při nasazování kroužku vysvětleny typické druhové znaky odchyceného ptáka, rozdíly mezi dalšími druhy stejného rodu (např. mezi sýkorou koňadrou a sýkorou modřinkou), mezi pohlavími jednoho druhu, rozdíly ve stáří ptáků podle peří a další zajímavosti ze života ptáků.

Poté jsme se vydali údolím Jevišovky k odchytovým sítím a během procházky si povídali o podzimní migraci, zajímavých záznamech z kroužkovacích stanic, oblíbených stanovištích ptáků nebo potravní nabídce na podzim a v zimě. Cestou jsme zkontrolovali, zda se do sítí natažených v křovinách, na stepi, nad řekou či na louce nechytili další ptáci.

A měli jsme štěstí! I když překrásný ledňáček nám síť podletěl doslova před očima a nemohli jsme se letos pokochat jeho krásou z blízka. Účastníci se tak seznámili i s metodou odchytu, manipulací s ptákem při vyndávání ze sítě a při kroužkování.

Letos jsme se mohli v dlaních potěšit krásou obou pohlaví pěnic černohlavých, 4 druhů sýkorek - modřinky, koňadry, babky a parukářky, maličkým, ale odvážným a hlasitým střizlíkem nebo něžnou červenkou.

Pokochejte se alespoň na fotografiích, které mi poskytnuli Mirek Kvasnica a Jirka Novák. Moc děkuji nejen za fotky, ale i všem za hojnou účast a milou atmosféru.

Letošní lesní příměstský tábor byl příjemně rodinný a to se také projevilo na milé atmosféře a kamarádské pohodě mezi dětmi. Honza, Mikuláš, Alex, Rozárka, Lada, Dorotka, Dianka i Bětka se spolu dobře sžili a my jsme měly mnohem více času si jednotlivé aktivity s dětmi užít a věnovat jim svou plnou pozornost. Téma ze života hmyzu se opět velmi líbilo a tak nezbyl skoro čas ani na lenošení.

Pondělí začíná vždy vyprávěním o louce, květech, opylování a opylovačích. Druhý den navazuje návštěva u včelaře-hajného z NP Podyjí, který má úly nedaleko Čížova. Sladká ochutnávka medů je vždy velkou motivací pro děti dojít až na Mufloní vrch. Ve středu začalo už být pěkně vedro a slunečno a to mají rádi motýli. Se smýkačkami jsme se učili pracovat na louce nedaleko vily Klotyldy.

Čtvrtý den jsme se těšili na koupání u rybníka pod Čížovem, ale nebylo to správné počasí na cachtání. Rozhodně jsme se ale při lovu vážek, motýlic a šídel okolo vody nenudili a dokonce i osvěžili. Po cestě do Čížova jsme se na loukách věnovali ještě sarančatům, kobylkám a koníkům.

Poslední den patřil broukům. Žádný ukrytý pod kamenem nebo kládou dřeva nebyl před námi v bezpečí. Na vodní brouky jsme se vydali k rybníku na druhý konec Čížova a odměnou nám byly úplně jiné úlovky. Kromě vytouženého potápníka a vodomila (sice jen larva, ale také zážitek) jsme se pokochali vyššími stádii pulců s nožičkami a úžasnými larvami čolků s keříčkovitými žábrami. Na zahradě jsme se ještě nabažili hledáním larev zlatohlávka v kompostu.

Naše badatelské radovánky si prohlédněte na fotkách, ale protože jich bylo tolik, všechny se do galerie nevešly. Těším se na příští léto na další dobrodružství v trávě s vámi!

Své věrné fanoušky a milovníky přírody jsem letos opět pozvala také na česko-rakouskou přeshraniční vycházku pořádanou NP Thayatal v rámci Českého týdne, kdy každoročně v prvním červencovém týdnu probíhají tlumočené nebo české akce na rakouské straně NP Podyjí. Tentokrát jsme si posvítili na obyvatele zříceniny hradu Kaja, který je už pár stovek let neobývaný šlechtou, ale divočinou.

Návštěva zříceniny byla samým závěrem vycházky, která vedla nejdříve údolím potoka Kajabach až  ústí do řeky Dyje a potom nazpět s malou obchůzkou ostrohu, na kterém Kaja dodnes stojí, a s krátkou návštěvou nepravé jeskyně. Podél potoka mohly děti lozit v korytě potoka, protože mrtvé dřevo je v NP ponecháno svému poslání a zůstává ležet tam, kam spadlo. Jako odměna za odvážné skoky a překonáváí překážek je čekal pod kamenem rak říční. V řece Dyji si děti mohly pro změnu prohlédnout nenápadnou, malou rybku vranku obecnou - typického zástupce pstruhových vod řeky Dyje.

Po cestě zpět nedaleko hradu Kaja jsme objevili prostor mezi obřími balvany z ortoruly, který připomínal jeskyni. Prostor byl v dávných dobách využíván jako lednice na skladování potravin a led byl dovážen jako obrovské kvádry z řeky Dyje. Děti si prolezly tunel doslova po kolenou. Pak už je na hradě čekala hledačka, která je seznámila s typickými obyvateli hradních zdí, sklepů, věží a prosluněných teras či výklenků. Mohly se potkat s užovkou stromovou, poštolkou obecnou, jštěrkou zelenou nebo vrápencem malým.

Příjemné odpoledne s posezením ve stínu mohutné lípy na nádvoří zříceniny, která pamatuje ledacos, i s drobným občerstvením z chladné hradební kuchyně, bylo osvěžením pro rodiče, zatímco děti šmejdili po hradě a pátrali po jejich divokých obyvatelích.

Příští rok nezapomeňte na Český týden v NP Thayatal a přidejte se k nám. Tuto pěknou vycházku určitě zopakujeme.

Na jarní vycházku jsme se tentokrát vydali do Plavče, kde se místní drobný zemědělec významně zasloužil o vybudování soustavy tůní na řece Jevišovce, která Plavčí protéká. Vycházka pro rodiny s dětmi začala u rotundy a přes první rybníčky založené ještě ve vsi pokračovala nuvou řeky Jevišovky proti proudu až téměř k mlýnu Culpovec. Tady se mezi korytem řeky a žlutou turistickou značkou nachází nejrozsáhlejší část z kaskády tůní, kde se konal i náš badatelský program pro děti (a nejen pro ně).

Pomocí jednoduchých terénních pomůcek mohly děti nakouknout do rodinného života obojživelníků, do světa vodního hmyzu, vodních plžů nebo vodních rostlin. Na jednotlivých stanovištích, kde nechyběly určovací klíče, atlasy, barevné obrázky i mikroskop, si mohly děti samy nebo s dopomocí přijít na to, kterého živočicha právě ulovily. A dosyta si jej prohlédnout a dozvědět se další zajímavsti z jeho života. Stopaře potěšily čerství pobytové stopy bobra, dobrodruhy čekalo brodění řeky Jevišovky.

Na oslavu Dne Země jsme měli pěkné počasí a někteří se dokonce i koupali. Sice v brodících kalhotách při průzkumu tůní, ale o to nezapomenutelnější to byl zážitek (zvláště pro některé prarodiče). Sladkovodní svět tůní a rybníků je vždy velmi oblíbené téma celoročních vycházek, ale na jaře má přece jen největší kouzlo a přinese mnoho barvitých zážitků na vlastní kůži. 

Příští jaro okolo Dne Země se budu těšit zase na viděnou! A nezapomeňte pořídit svému malému badateli brodící kalhoty zvané prsačky. Jeho zážitky posunete ještě o další level k dobrodružství a můžete jej tak nevratně nadchnout pro přírodu.