3.8.2024 - NP Thayatal, Merkersdorf

I letos spolu vyrazíme do malebného údolí potoka Kajabach na rakouské straně NP Podyjí do NP Thayatal. Ve stínu lesa, nenáročnou procházkou schůdnou i pro kočárky se vydáme podél potoka, kde žije rak říční, až k řece Dyji, která je pro změnu domovem tajemné malé rybce vrance obecné. Dle chuti a zájmu lze proti proudu navštívít oblíbené místo ke slunění pro všechny druhy našich užovek, vyběhnout na úzkou šíji Überstieg a rozluštit jednu hádanku,kterou pro nás vytvořila řeka Dyje na této dechberoucí vyhlídce.

Po cestě zpátky prozkoumáme nepravou jeskyni, abychom si na závěr posvítili na obyvatele zříceniny hradu Kaja, který je už pár stovek let neobývaný šlechtou, ale divočinou. Na hradě čeká děti hledačka, která je seznámí s typickými obyvateli hradních zdí, sklepů, věží a prosluněných teras či výklenků.  Příjemné odpoledne završí posezení ve stínu mohutné lípy na nádvoří zříceniny. 

Sraz: parkoviště pod zříceninou hradu Kaja, Merkersdorf (příjezd přes Hnanice, Mitterretzbach, Niederfladnitz), začátek v 14 h

Trasa: asi 6 km procházka většinou ve stínu lesa, možnost osvěžení v Dyji, předpokládaný konec mezi 18-19 hod, celá trasa je vhodná pro terénní kočárek

Cena: dospělý 150,- Kč, dítě 100,- Kč, rodina 400,- Kč, rezervujte si prosím místo dopředu kliknutím na odkaz níže

Vstupné na hrad není v ceně vycházky: 3 Euro/dospělý (pokud nás bude více než 20, je vstupné 2 Euro/dospělý), 1 Euro/dítě od 14 let

Kontakt: spoludoprirody@gmail.com, 604 157 350

19.-23.8.2024 - poslední volná místa

Srpnový termín lesního příměstského tábora je zaměřen na téma VODA. Příběh jedné studánky nás seznámí  s vodou v krajině, vodou v nás, vodou jako zdrojem života i se životem ve vodě. Zahrnuje bádání v přírodě, pokusy, tvoření i hry. Aktivity probíhají dle počasí ve venkovní učebně na zahradě, v hájovně, ale především v okolní přírodě NP Podyjí. 

Budeme společně jíst, hrát si, tvořit, zkoumat, poznávat sebe, druhé a hlavně přírodu, běhat po lesích, loukách, koupat se a přemýšlet, odkud bere Matka Příroda stále vodu, jak ji proměňuje, co pro člověka voda znamená a proč by měl o vodu v krajině pečovat. 

Lesní příměstský tábor pro děti ve věku 4-7 let se koná od pondělí do pátku od 8-16 h v hájovně, na přírodní zahradě a v přilehlém okolí malebné vesničky Čížova u Znojma.

Cena: 2800,- Kč/dítě zahrnuje 5x celodenní program v doprovodu 2 průvodců, oběd a pitný režim. Dopolední i odpolední svačiny mají děti z domu.

Naše badatelské radovánky na toto téma si prohlédni na fotkách z rodinného pobytu v Jurtcampu v minulém roce tady níže v kalendáři. 

Dotazy na: 604 157 350 nebo spoludoprirody@gmail.com

8.6.2024 - ŘEKA DYJE U TASOVIC

Druhou jarní vycházkou, i když v typicky letním duchu byla návštěva stálé a prosperující populace užovky podplamaté na řece Dyji v Tasovicích pod Znojmem. Je to dlouhé roky naše srdeční místo, které mým dětem poskytuje svou bezpečnou náruč říčního toku a k tomu pestrobarevný svět jeho obyvatel jako málokde jinde. Příjemný společný čas spojený s koupáním a piknikováním u řeky byl nenápadným a nenásilným seznámením (nejen) dětí se světem našich hadů.

Krátce jsme si na začátku představili plazy a zopakovali si, kdo k nim patří a kteří u nás žijí. Jako vždy byli návštěvníci překvapeni, že u nás přirozeně žije i želva. Když jsme si plazy roztřídili, dále jsme se věnovali především ještěrkám a hadům. Děti se dozvěděly, že slepýš není had a jak rozeznáme hada od ještěrky. Ukazovali jsme si rozdíly mezi našimi dvěma druhy ještěrek, které můžeme na Znojemsku potkat, ale i rozdíly mezi samečkem a samičkou. Letos se nám nepodařilo živou ještěrku chytit, tak nám musely stačit pestrobarevné zalaminované fotografie.  

Sbírka exponátů zahrnující sušeného blavora, krunýř suchozemské želvy nebo metrové svlečky užovky stromové sice děti nadlouho zaujala, ale setkání s živým tvorem je vždy nejsilnější zážitek. Děti si tedy rychle rozebraly terénní pomůcky a vydali jsme se na průzkum říčních břehů, pobřežní vegetace, naplaveného dřeva a slunných míst okolo splavu. Pomocí planktonky mohly děti chytit pod vodou plavající užovky podplamaté, ale nosily také larvy vážek, motýlic, vodní plže nebo rybí plůdek.

Každý měl ten den osobní zážitek ze setkání s užovkou podplamatou. Někdo se mazlil s malými mladými užovkami, jiný obdivoval dospělé až 1 m dlouhé jedince. Děti stavěly užovkám přehrady, kanály a bazénky, fotily se s velkými užovkami omotanými okolo rukou či se bavily pátráním po vhodných místech pro užovky podél břehu. Samozřejmě nemohlo chybět koupání a kdo měl chuť, svezl se s rodiči i na kanoi. Pod splavem bylo opravdu živo!

Díky všem za účast, za opakovaný zájem a podporu mého projektu a nadšenou zvídavost vašich dětí, která je mi odměnou i motorem.

13.4.2024 - CITONICE

Každým rokem se snažím představit novou, zajímavou mokřadní lokalitu nebo přírodě blízký rybník a letos jsem si pro své jarní programy vybrala tůně mezi Citonicemi a Bezkovem. V údolí Gránického potoka se na loukách na pravém břehu potoka nachází několik menších i větších mělkých tůní. Okolní terén, minimální ruch, blízkost listnatého lesa, žádná silnice s množstvím aut a dostatek spodní vody vytvořili letos ideální podmínky pro pozorování a rozmnožování nejen obojživelníků.

Na lokalitě, která je evidována jako Evropsky významná lokalita a je tudíž chráněná, se vyskytuje i bobr evropský, který letos obohatil naši jarní vycházku. Na níže položeném chovném rybníku Skalka si na své přijde i vydra říční. Podvodní svět nás ani letos nezklamal. Kromě obojživelníků jsme mohli pozorovat bizarní kabátky larev chrostíků, nejrůznější další larvy vodního hmyzu, velké brouky potápníky nebo pro někoho stále neznámé vodní ploštice.

Měli jsme štěstí na obojživelníky ocasaté i bezocasé, protože jsme mohli obdivovat eleganci čolků obecných i čolka velkého a zopakovali jsme si, že žába není jen skokan, ale také ropucha, rosnička nebo kuňka. Všechny zástupce uvedených žab jsme si mohli dobře a šetrně pro žáby prohlédnout. Děti si prošly 5 stanovišť s nejrůznějšími úkoly a ty akčnější z nich si kromě lovu planktonkou mohly vyzkoušet i gumové kalhoty, tzv.broďáky.

Trasa nebyla dlouhá (do 2 km tam i zpět) a začínala i končila na dětském hřišti. Mnozí využili krásného počasí na společný rodinný piknik nebo se prošli dále směrem na Bezkov čarukrásným poklidným údolím lemovaným dubohabrovými lesy a skalkami. Tuto lokalitu přístupnou MHD vřele doporučuji na vycházky s dětmi i k dalšímu prozkoumání.

24.2.2024 - JIŘICE U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC

Předjarní vycházka za sovami byla první vycházkou v rámci letošního cyklu přírodovědných vycházek "na vlastní kůži". Vycházka převážně po tmě vedla zprvu loukami a poli k lesu, dále smíšeným lesem a skalnatým údolím řeky Nedveky až na zříceninu hradu Bukovina.  

Sešlo se nás 14 dospělých a 14 dětí, tedy spíše větší skupinka než by byla vhodná na tichý pohyb terénem za účelem poslouchání sov. Výzvy mám ale ráda! Navíc jsem chtěla dětem ukázat nejen, že tmy se bát nemusí, ale že když chci něco v přírodě vidět, musím se chovat tiše a ohleduplně.

Po seznámení v kruhu jsme si čekání na tmu zkrátili hrou na puštíka a kořist a pak krátkým povídáním o tajemném řádu sov. Šikovný Pavel Cidlinský nám donesl na ukázku i vyrobenou berličku pro dravce a sovy. Po rozdání materiálů o sovách pro děti na doma, prohlídce vývržků různých velikostí a kostiček v nich obsažených, jsme si rozdělili dřevo na oheň  a vyrazili.

Cílem vycházky bylo nejen seznámit se se světem sov, ale především naučit se hlasy běžných druhů našich sov. Během vycházky jsme udělali několik zastávek za účelem přilákat vybraný druh sovy na teritoriální volání samečka z nahrávky v mobilu (pomohl nám repráček).  Na první zastávce ještě za vesnicí jsme se seznámili s hlasy prvních 2 druhů, které se vyskytují v intravilánu obcí nebo v jejich bezprostředním okolí - sovy pálené a sýčka obecného.  Během zastávek jsme s dětmi trénovali ztišení a mezi zastávkami chůzi bez čelovky po tmě jen za svitu měsíce.

Po cestě k lesu jsme si mohli vyzkoušet pozorovat krajinu a její obyvatele pomocí dalekohledů z nočním viděním nebo termovizí. Krátce po vstupu do lesa nás překvapil svým voláním puštík obecný. Využili jsme toho a přilákali jej blíže pomocí nahrávky. Několik desítek minut jsme se mohli kochat jeho přítomností, prohlédnout si sovu dalekohledem s nočním viděním a poslouchat hlas druhého puštíka, který také přiletěl až nad naše hlavy. Na rozvolněných místech v lese jsme se naučili hlas kalouse ušatého. Ve sklanatém údolí Nedveky jsme jej porovnali s hlasem výra velkého, který v údolí žije. 

Za jasné noci prosvícené úplňkem jsme dorazili okolo 20h nad údolí říčky Nedveky na zříceninu bývalého hradu. U vstupu do rozvalin jsme si prohlédli dutinu ve starém stromě vysoko nad zemí, kde spává puštík obecný, a šli se zahřát k ohýnku a zapsat dojmy do deníku Bukoviny ukrytém v torzu suchého stromu. Měsíc krásně vykresloval siluety nahých stromů a větví bez listí a bylo kýžené bezvětří. Přesně tohle byl ten okamžik, pro který jsme se až na Bukovinu štrachali.

Posilněni vynikající večeří a teplým čajem z termosky jsme zkusili pustit do sevřeného údolí ještě jednou nahrávku výra velkého, ale i letos byl na lovu daleko a neslyšel ji. Rozhodli jsme se tedy nalákat blíže pana domácího, strážce Bukoviny, puštíka obecného. Odpověďi se nám dostalo až po delší době z druhé strany údolí, tentokrát k ohýnku nepřiletěl.

Poslední dobrodružství nás čekalo na cestě zpět, kdy jsme přecházeli říčku Nedveku s čelovkami po 2 kládách. Děti vydržely být bdělé a nadšené až do 21,30 hod a mají můj obrovský obdiv a dík. Jeden prcek usnul tátovi na ramenou už po cestě na zříceninu, tak na toho se budu těšit příští rok.

6.-11.8.2023 - JURTCAMP VE VRÁBSKU

V malebném Jurtcampu ve Vrábsku položeném v srdci jihočeské přírody plné rybníků, lesů a luk jsme se potkali s přírodomilnými rodinami již podruhé. Krásné zázemí jurt, ekologický a komunitní přístup majitelů ke svému životnímu prostředí, domácí veganská strava připravovaná s láskou a neskutečnou vášní nám byly po 6 dní inspirací a chvilkovým domovem. Boso od rána do večera, téměř mimo civilizaci jsme si užívali téma Voda.

Víla Rozárka nás provedla příběhem jedné studánky, kterou jsme si vytvořili ve velkém šapitó, kde se konaly ranní a večerní kruhy. Prozkoumali jsme vodu v krajině, vodu v sobě, vodu probouzející život, koloběh vody i život pod vodou. Zpívali jsme, hráli si, dělali pokusy, povídali u ohýnku, vyráběli dešťové hole, stavěli vodojemy a čističky z papíru, tvořili i výletovali. Nechybělo ani večerní promítání nebo vodní radovánky na osvěžení těla v horkém dni.

Děti se naučily, odkud se bere voda a že se vlastně nikam neztrácí......kolik je vody slané a sladké........ kolik vody a kde máme vodu v těle.  Vyzkoušeli jsme šetřit vodou,  vkládat do vody pozitivní emoce, pečovat o vodu. Děti už snad vědí, že bez vody není život, proč je naše planeta modrá nebo jak vodu transportují stromy. Rodiče se zapojovali do všech aktivit, jen tu jednu na konec si nechali většinou ujít.

Počasí nám totiž dovolilo až na samý závěr probádat život pod vodní hladinou. A na lov žab, užovek a splešťulí se děti těší vždy nejvíce a rodiče k tomu vůbec nepotřebují. Během terénní výuky se nám podařilo poznat 4 druhy žab, pokochat se kapříkem i čolkem. Z vodních bezobratlých byly zastoupeny všechny známé superstars - plovatky, pijavice, ploštice, potápníci, jepice i blešivci. 

Domů si děti odvezly vlastnoručně zasazený malý doubek, který vyklíčí z žaludu, když se budou o něj doma dobře starat. Výroba dešťové hole byla výzva, ale všechny děti se s ní statečně porvaly. Domů snad došly i pohlednice, které jsme společně napsali a poslali poštou. Někteří zavítali i na nedaleký hrad Orlík nebo Zvíkov.

Potěšte se fotkami od Lucie Svačinové, které tímto ještě jednou srdečně děkuji za dokument, a zavzpomínejte s dětmi na kolenou na léto v jurtách.

10.- 14.7.2023 - ČÍŽOV, NP PODYJÍ

Dobrodružství v trávě je lesní příměstský tábor s příjemnou rodinnou atmosférou. Téma ze života hmyzu představené zážitkovou formou s badatelskými aktivitami na vlastní kůži se dětem velmi líbí.

Pondělí začíná vždy vyprávěním o louce, květech, opylování a opylovačích. Druhý den navazuje návštěva u včelaře-hajného z NP Podyjí, který má úly nedaleko Čížova. Sladká ochutnávka medů je vždy velkou motivací pro děti dojít až na Mufloní vrch. Středu (pokud je slunečná) zpravidla věnujeme motýlům. Se smýkačkami se učíme pracovat na louce nedaleko vily Klotyldy.

Čtvrtý den trávíme v břehových porostech Čížovského rybníka, kde lovíme vážky, motýlice a šídla. Po osvěžení ve vodě ještě po cestě do Čížova studujeme na loukách sarančata, kobylky a koníky.

Pátý den patří broukům. Žádný ukrytý pod kamenem nebo kládou dřeva není před námi v bezpečí. Na vodní brouky se vydáváme k dalšímu rybníku na druhém konci Čížova. Na zahradě se v kompostu seznamujeme s larvami zlatohlávků. 

Naše badatelské radovánky si prohlédněte na fotkách, ale vždy jich je tolik, že se všechny do galerie nevejdou. Těším se na příští léto na další dobrodružství v trávě s vašimi dětmi!