PODÉL ŘEKY ROKYTNÉ NA ČESNEK MEDVĚDÍ

Je nejvyšší čas vyrazit na zásoby jarního životabudiče, hmyzího repelentu a antiparazitika v jedné rostlině – česnek medvědí. Blíží se letní teploty a česnek již kvete, proto si rychle nasbírejte jednu z nejhojněji používaných bylin v našem léčitelství, než listy uvadnou, rostlina se opět zatáhne do podzemní cibule a uvolní prostor v našich světlých listnatých lesích dalším pozdnějším bylinám. A když můžete cestou stavět přehrady na potoce, najít stopy bobra, ukrýt se s kamarády v dutině prastarého dubu nebo ve skalní štěrbině, posvačit pod pestrobarevným totemem nebo překračovat řeku po lávkách či lanech…….pak není lepší výlet než na Rokytnou!!!

Přírodní park Rokytná

Na rozhraní dvou krajů- Jihomoravského a Vysočiny – se vine lesnatou krajinou zapomenuté údolí plné peřejí a skal, které je chráněno jako Přírodní park Rokytná. Zhruba 40 km dlouhý úsek malebné řeky Rokytná tvoří osu téměř tříhektarového přírodního parku již od 70. let minulého století. Řeka Rokytná pramení u Chlístova západně od Třebíče v nadmořské výšce 575 m . Její tok měří 88,2 km a poté v nadmořské výšce 200 m ústí u Ivančic do Jihlavy. Na svém středním toku mezi Příštpem a Tulešicemi meandruje zcela svobodně a divoce, plná života, obklopená nivními loukami a světlými lesy.

Řeku v minulosti využívali hospodáři na pohánění mlýnů. Stavby se na březích Rokytné dodnes zachovaly. Celkově je na 40 kilometrech řeky 24 mlýnů, i když většina z nich se dnes nachází v rozvalinách a ruinách nebo jsou přestavěny jako rekreační objekty. Nejstarším mlýnem je Královec, o kterém je první zmínka z roku 1403 a nachází se ještě před obcí Příštpo cestou k začátku přírodního parku. Za prozkoumání stojí také území podél Rokytné mezi Moravským Krumlovem a Ivančicemi, chráněné jako Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence.

Nivními loukami za ledňáčky a střizlíky

Tato výprava vede nehlubokými částmi údolí, po sečených nivních loukách a po okraji dubohabrových lesů, po žluté turistické stezce mezi Příštpem a Pulkovem. Auto je možno nechat za obcí Příštpo u malého oploceného vodárenského objektu (bod 1). Hned jak vejdete do údolí, narazíte na 10 m vysokou skálu z ortoruly pojmenovanou Justýnka (bod 2). Ke skále Justýnce se váže pověst z třicetileté války, kdy oblast obléhala švédská vojska. Švédští vojáci se vydali rabovat okolí Příštpa a jeden z nich narazil v lese na Justýnku. Dívka se před ním dala na útěk, až doběhla ke skále, ze které se nešťastně zřítila. Její pronásledovatel na koni skončil stejně tragicky v řece Rokytná.

Stezka vede zpočátku lesem po břehu řeky, ale v průběhu cesty se několikrát od toku odkloní, nikdy ale ne na velkou vzdálenost. Je přímo nutností se nedržet striktně turistické stezky, ba naopak rozběhnout se po loukách v nivě řeky nebo přímo ke korytu Rokytné je vždy velkým obohacením. Na loukách ještě zůstávají periodické tůně (bod 3), které s horkým létem zmizí, a v nich je téměř vždy vidět něco zajímavého, např. vajíčka žab, stopy v bahně nebo hmyz, který se přilétl napít nebo jen si odpočinout.

Když tu a tam půjdete bezprostředně po břehu řeky, odměnou vám bude setkání s ptáky vázanými na přirozeně meandrující menší toky s bohatým břehovým porostem olší, vrb, jasanů a topolů, ve kterých se dá tak báječně ukrýt a lovit, a s obnaženými břehy, kde se dá pohodlně hnízdit. Běžnými, přesto úchvatnými obyvateli řeky Rokytné jsou ledňáček říční a střizlík obecný. Nápadnější ledňáček vás zaujme svou neotřelou barvou a rychlým letem, zatímco náš nejmenší ptáček o několik gramech střizlík spíše svým typickým pohybem mezi kořeny stromů. Natrénujte si vzhled a hlasový projev obou našich opeřenců na 2 videích od vynikajícího kameramana Lukáše Picha níže.

Od Staňkova žlebu do Jedlového lesa

Před dalším skalním útvarem, na kterém prý rád odpočíval a údajně skládal básník Otokar Březina, se určitě zastavte na bezejmenném přítoku, který protíná stezku v místě zvaném Staňkův žleb (bod 4). Ve stínu lesa, ale stále v dosahu řeky, spočiňte a nechte děti vyřádit při překonávání potoka suchou nohou, stavění malých vodních děl a větších hrází či pouštění klacíků po proudu dolů. Není to nijak mohutný přítok, takže nehrozí žádné promočení obuvi či pád do hluboké vody. Spíše jde o zpestření trasy a prostor pro dětskou fantazii.

Za Březinovými skalami narazíte na hranici rozlehlé Přírodní rezervace Jedlový les (47,5 ha), která se rozprostírá po obou březích Rokytné. Již z dálky uvidíte jasně zelený podrost s dominujícím česnekem medvědím, který láká nejen svou barvou, ale i vůní. Na levém břehu otočeném k jihu (bod 5) si natrhejte zásoby na doma, ale také ozdobte svačinu z obyčejného chleba s máslem. Děti mohou zkusit svou mrštnost a obratnost na okraji lesa na vyvrácených stromech či nízko sahajících větvích.

Česnek medvědí je nejlepší konzumovat čerstvý, sušením ztrácí své účinky. Když jej chcete užívat dlouhodobě proti kornatění cév nebo ke snížení tlaku, pak jako tinkturu z čerstvých listů. Působí baktericidně (ničí střevní bakterie), fungicidně (ničí plísně), proti parazitům, při nachlazení a čerstvá šťáva z listů může posloužit i jako repelent. Abyste si byli jisti, že jste si česnek medvědí nespletli s podobnou jedovatou konvalinkou vonnou, vytrhněte i podzemní část rostliny. Konvalinka má oddenek, kdežto česnek cibulku. Kromě česneku si při sběru všimněte i zajímavého podbílku šupinatého.

Před dubem za dubem, tam si na tě počíháme

Ještě v rezervaci minete ve skalách odbočku do Radkovic a těsně za hranicemi rezervace dojdete k rozcestníku Tenátnice. Jste v polovině 6 km trasy do Pulkova. Zokruhovat výpravu by bylo časově a na kilometry náročné, údolím to moc nejde a vracet se po silnici nebo lesem do Příštpa je s dětmi dost nezáživné. Teď je čas zvážit, zda se vrátit do Příštpa nebo pokračovat dále, poněvadž máte druhé auto u Pulkova. Výprava se tímto stává ideální pro dvě a více rodin, které si vypomohou logisticky s auty.

I pro ty, kteří by se chtěli v polovině trasy vydat nazpět, stojí za to dojít ještě kousek dále ve směru do Pulkova ke Spálenému dubu (bod 6). Za další říční zákrutou roste již stovky let 32 m vysoký dub letní, který má úctyhodných 575 cm v obvodu a ukryje ve svých útrobách všechny děti na výpravě. Jako svědek dob dobrých i zlých je památkově chráněn. Schválně to zkuste a napište mi, kolik dětí se do Spáleného dubu vešlo.

Delší úsek za Spáleným dubem můžete využít k prozkoumání přirozeného koryta řeky Rokytné. Pro koho je to moc silné kafe dívat se, jak dítě ztrácí a zase nabývá rovnováhu na padlém topolu, může nechat děti překonávat řeku a obdivovat její blízkost z několika visutých lávek, které jsou na trase. Některé jsou celodřevěné, jiné jsou kombinací lan a dřeva (bod 7). Jednu takovou najdete po asi 200 m od místa, kde míjíte vyfešákované tábořiště s totemem na menší louce na druhém břehu řeky.

Po přelezení lávky se můžete vydat zpět proti proudu okouknout parádní totem nebo se vydat dále po druhém břehu po proudu, až dojdete do trampské osady Stříbrný měsíc (bod 8). Zde vás ovšem čeká největší výzva – překonání řeky zpět na druhý břeh po dvou ocelových lanech. Pro slabé povahy to není, ale děti od 130 cm to zvládnou hravě samy a ty kratší děti přenese zdatný dospělý akrobat (vyzkoušeno). V osadě, která je v lese, naleznete stín, přístřešek proti dešti i na přespání, ohniště na svačinu a rovněž krásný totem. Kdo se nechá rád ochudit o toto dobrodružství, nechť u první lávky pokračuje po turistické stezce po stejném břehu jako dosud.

Za poslední větší říční zákrutou vás hned pár metrů od stezky nalevo ve svahu v lese čekají zbytky zříceniny hrádku Pulkov (asi 20×26 m neznatelných rozvalin), které byly objeveny až v roce 1985. Naproti bývalého hrádku přes louku je třetí, nejluxusnější, celodřevěná lávka (bod 9), kterou si zbudoval znojemský oddíl TOM 4, jelikož má na protějším břehu svou táborovou základnu. Po ní se dostanete na druhý břeh sice méně dobrodružněji, ale když půjdete po louce doleva po proudu, tak si zase užijete brodění zpět na turistickou stezku mělkým a bezpečným brodem (bod 10).

Obyvatelé tajuplného údolí

Mezi brodem a Pulkovským mlýnem se již delší dobu dobře daří našemu největšímu hlodavci- bobru evropskému. Tento zdatný býložravec, který je aktivní především v noci, si zde hravě poradí i s mohutnými topoly. Jsou zde k vidění nejen staré, zaschlé stopy po okusu, ale i čerstvé okusy, které svítí už na dálku. Často jsou okousané i větve vyvrácených stromů, protože bobři se neživí jen kůrou stromů, ale především listím a mladými větvičkami. Na tomto úseku je stop po okusu nejvíce, ale když budete pátrat už od Příštpa, najdete malé i větší okusy i jinde.

Pulkovský mlýn je jediný mlýn, který budete na konci této výpravy v tomto úseku Rokytné míjet. Je obydlený dvěma svéráznými a soběstačnými bytůstkami, které zde hospodaří na svém poli, ve svém lese, na své zahradě a žijí se svými zvířaty. Nad mlýnem mají pastviny s kravami, které nejdou z turistické stezky vidět. Když ale u rozcestníku odbočíte doleva, po pár metrech do kopečka se vám otevře výhled kravky s telátky a na prostor meandru, ve kterém se kdysi rozléhal smích a zvuky obyvatel Pulkovského mlýna.

K parkovišti, kde vás čeká druhé auto (bod 11), zbývá přejít most ke mlýnu a vystoupat do prudkého kopce z údolí ven směrem na Rozkoš. Na konci lesa odbočuje žlutá turistická doleva zpět do údolí směr Biskupice. Na tomto rozcestí je místo pro více aut a krásný výhled na Pulkov na protějším břehu Rokytné.

Přibalit s sebou

• plátěný pytlík nebo tašku na česnek medvědí
• chleby s máslem na svačinu
• náhradní boty pro jistotu nebo aspoň ponožky a igelitové sáčky do mokrých bot
• zápalky na ohýnek, nůž

Mapové podklady