ÚDOLÍM LÁSKY DO RÁJE SNĚŽENEK

Poetičtější název pro jarní výpravu do jedné z nejstarší přírodní rezervace v regionu Znojemska (rok vyhlášení 1933) do PR Karlov nedaleko Božic bych opravdu nevymyslela. Právě teď je příležitost projít se bílou záplavou sněženek, která na vás ještě pár dní, než se zazelenají koruny dubů, habrů a lip nad nimi, čeká na Naučné stezce Údolím lásky asi 1 km jižně od centra Božic na Znojemsku. Kromě atmosféry lužního lesa (zatím bez komárů) na výpravě poznáte další byliny jarního aspektu, objevíte mořské usazeniny pískovců a jílů a dozvíte se, který obyvatel lužního lesa se skrývá za pohádkovými jmény ohnivec nebo áron.

Údolí lásky vytvořil pravostranný přítok Jevišovky nazvaný Příčný potok, který se zařezává do štěrkopískových sedimentů přinesených Jevišovkou a usazených v říčních terasách mezi Božicemi a Šanovem. V roce 2008  v části tohoto údolí, které přetíná silnice z Božic do Hrádku, vybudovalo Zájmové sdružení Hrušovansko stejnojmennou naučnou stezku. Naše výprava do PR Karlov sleduje naučnou stezku jen částečně a vede napravo od silnice podél rybníků Horní a Prostřední Karlov. V celém údolí se nachází ještě další rybníky a to Protržený, Božický a rybník Dolní Karlov. Pokud se rozhodnete projít naučnou stezku celou, navštívíte ještě Božický rybník nalevo od silnice.

Vzhůru do říše zářivých ohnivců a bledých sněženek

Na výpravu vyrazíte kousek od vlakového nádraží Božice u Znojma (bod 1), což dělá výpravu ještě zajímavější, pokud ji chcete podniknout ekologicky bez auta. Pokud je vám milejší autobusová doprava, můžete výpravu absolvovat dokonce i busem, neboť na stezku vycházíte shodou okolností ze zastávky busu č. 821 kousek za vlakovým nádražím směrem k Božicím. Pro ty, kteří z jakýchkoliv důvodů pojedou autem, je na výchozím místě dostatek místa k zaparkování. Prvních 400 m jdete po asfaltu za poslední domky a po kratičkém úseku po okraji kolejí zahnete doleva do lesa (bod 2).

Už během prvních kroků po lesní pěšině si všimnete v opadaném listí, v mechu nebo na ulámaných větvičkách nápadně karmínově červené houby nevelkého vzrůstu, ale velmi zajímavého tvaru. Vzácný obyvatel listnatých lesů, milující mrtvé dřevo, se jmenuje ohnivec rakouský. Vypusťte děti do podrostu (bod 3) a schválně, kdo najde zajímavější plodnici. Polokulovitá malinká plodnice vzniká už v listopadu či prosinci a pod sněhem zdárně přezimuje, aby pak mezi zbytky sněhu v brzkém předjaří rozkvetla v pohárkovité a později miskovité plodnice. Duben je poslední příležitost ohnivce najít.

Zanedlouho narazíte na informační tabuli (bod 4), která velmi téměř splývá s okolním prostředím a kterou vkusně zhotovil spolek Pulsatilla působící na Znojemsku. Tabule vám napoví, že vstupujete do Přírodní rezervace Karlov a seznámí vás se základními geologickými, botanickými a zoologickými zajímavostmi téměř 6-tihektarového území. Rezervace se nachází nalevo od naučné stezky, ale záplavy sněženek se objeví tu a tam i na druhé straně trasy (bod 5). Je na čase dětem zopakovat rozdíl mezi sněženkou a bledulí. Obě jarní krásky mají 6 okvětních lístků. Bledule má všechny stejně dlouhé, pod špičkou žluté a tvoří baculatou lucerničku. Sněženka má 3 vnitřní lístky o polovinu kratší než vnější a jsou na konci světle zelené. 

Od studánky k moři

Po hranici rezervace se stáčí naučná stezka doleva dolů k rybníku Prostřední Karlov. Na jeho hrázi naleznete nejen přístřešek k odpočinku a svačině, ale také občerstvení v podobě lesní studánky a to přímo vyhlášené (bod 6). Hraběcí nebo také Hraběnčina studánka stojí na místě, kde ve stráni vyvěrá pramen vody. Nad pramínkem byla v roce 1810 postavena klasicistní stavbička obložená pískovcovými kvádry. O to se zasloužila tehdejší majitelka panství Hrušovany, hraběnka Emanuela Khuen – Belassi, po níž je pojmenován i blízký lesní zámeček – Emin (zlidověle Emín). Voda ze studánky je i dnes velmi kvalitní a zejména Božičtí ji stále používají a nosí si ji pro její chuť domů.

Ovšem největší atrakcí pro děti je bezesporu pískovcová stěna obnažená ve svahu za turistickým přístřeškem, která zabaví děti na dost dlouho, aby si rodiče mohli odpočinout a občerstvit se. Některé děti nezajímala ani svačina, což bývá často hlavní motivace a někdy i program celé výpravy. Pokud dětem prozradíte, že se v těchto místech může jednat o vápnité písky a jíly pokrývající kdysi dno druhohorního moře, budou jejich fantazie a dobývací techniky pracovat na plné obrátky. A když se vám podaří nepozorovaně ukrýt v okolí stěny nějaký vzácný nález (ideálně zkamenělinu třeba nejznámějšího trilobita nebo amonita), budou mít děti zážitek na celý život.

Drobné zkameněliny koupíte např. zde: https://milujemekameny.cz/produkty/drahe-kameny-a-mineraly/zkameneliny/ .

Po dlouhé přestávce na hrázi rybníka Prostřední Karlov (počítejte i s hodinou na poctivé prozkoumání písku a hledání zkamenělin) se trasa obrací zpět k Božicím. Po severním břehu rybníka dojdete na hráz mezi rybníky Horní a Prostřední Karlov. Po rovné pěšině podél těchto dvou rybníků (bod 7) vám budou děti jistě nosit ukázat podivné ořechy, kterých se tu válí nespočet. Buďte připraveni a nenechte děti se spokojit s odpovědí: „Nevím, asi nějaký divný ořech.“ Jde o nepůvodní statný strom – ořešák černý – pocházející z východní části USA a do Evropy dovezený v 17.století. Jeho plody jsou stejně jako u ořešáku královského (vlašský ořech) voňavé a jádra plodů jedlá. Navíc na průřezu vytvářejí krásná srdíčka a můžete si z nich doma vyrobit nejrůznější ozdoby nebo šperk na krk.

Západní břeh rybníka Horní Karlov postupně přechází v mokřinu a posléze v podmáčený olšový luh. Vcházíte do druhého maloplošného chráněného území vaší jarní výpravy do Přírodní památky Horní Karlov (bod 8). Příčný potok tady neznatelně probublává a meandruje mezi mrtvým dřevem, ve kterém když neleží ve vodě, ale ještě stojí, najdete četné stromové dutiny, kterých s oblibou využívají kuny, netopýři či sovy. Mnoho stojících stromů je opracováno šplhavci, především u paty stromů a také v úrovní očí dětí. Nechejte je vejít do okrajových částí lužního lesa a prohlédnout si práci datla černého nebo strakapouda prostředního.

V podrostu vás může překvapit ještě jedna vzácnost. V olšovém luhu (i zcela vedle pěšiny) můžete narazit na nápadně velké, tmavě zelené listy, bez stonku s květem. Extravagantní květ se objevuje v dubnu až květnu a nejnápadnější jsou pak červené plody ve tvaru palice. Seznamte se s áronem východním. Prozatím se budete muset spokojit s květy dalších druhů bylin jarního aspektu jako jsou dymnivka dutá nebo sasanka hajní.

Víte co nazýváme jarním aspektem? Jarní aspekt můžete pozorovat v listnatých lesích v povodí našich potoků a řek. Když ohnete hlavu dolů k zemi, uvidíte první jarní byliny, které potřebují ke svému květu sluníčko. Tyto byliny musí stihnout vykvést dříve, než se zazelená listí na stromech. Mezi byliny jarního aspektu patří také např. devětsil bílý, kyčelnice žláznatá, orsej jarní, plicník lékařský, podbílek šupinatý nebo podběl lékařský. Jen pozor většina z nich je chráněná, nebo roste v chráněném území, takže jen opatrně, potichoučku našlapovat, pozorovat a NETRHAT! Ať se z té krásy můžou těšit taky ostatní a první včelky a čmeláci se mají po zimě čím nakrmit. 

A co si tak s novou sezónou a jarem plným prvních květů založit vlastní herbář? První exempláře máte v malíčku, nasbíráte si je v čase jarního aspektu v lužním lese! Mrkněte na krásnou publikaci Můj první herbář, k tomu přibalte jednoduchý lis na rostliny (ještě jiné provedení lisu) nebo alespoň tvrdé desky A4 s tkanicí Bobo Zelenáč na jednotlivé herbářové listy. Až se herbář okouká a zůstane ležet v polici, můžete nasušené květy a listy z něj kreativně použít na scrap book s fotkami z výprav, při barvení velikonočních vajíček nebo na zarámování obrázku jako dárku.

Kdo nemá chuť na založení herbáře nebo jej už doma má, může si vytisknout na cestu nebo po výpravě na doma omalovánku:

K výchozímu bodu vaší výpravy zbývá už jen pár set metrů, stačí dojít po naučné stezce mezi první domky a pak po silnici doleva nahoru do kopce směrem k nádraží. Trasa této jarní výpravy je dlouhá 4,1 km. Mladším dětem můžete vzít s klidem odrážedla a celá trasa je sjízdná také pro kočárky.

Přibalit s sebou

• dalekohled na šplhavce
• láhev na studánkovou vodu
• kutací nástroje do písku, příp. zkameněliny či jiný poklad
• vlastní herbář

Mapové podklady