Člověk si odpradávna má potřebu zachycovat své postřehy, pocity, zážitky, zkušenosti nebo nové objevy. Už na stěny jeskyní zachycoval člověk výjevy z přírody, indiáni vyřezávali svůj životaběh v souladu s přírodou do svých totemů, první cestovatelé zaznamenávali své přírodovědné objevy do deníku, kronikáři pak nevšední přírodní jevy do obecních kronik.

Svá pozorování, objevy a zážitky si nezaznamenáváme jen proto, aby tu zůstaly pro někoho dalšího, ale děláme to také pro sebe. A nemyslím tím jen chvíle s dětmi na klíně nad deníkem plným vzpomínek na společně strávený čas v přírodě. Je dokázáno, že pokud si prožitek zapíšeš, namaluješ či jakkoliv jinak kreativně rukama zpracuješ, informace z něj se ti uloží daleko hlouběji, než si myslíš. 

Máme tu výhodu, že žijeme v mírném pásmu, kde se střídají čtyři roční období - jaro, léto, podzim, zima. Jedno krásnější než druhé. Jedno bez druhého nemůže být, žádné nejde vynechat. Už jako malé děti jsme se tuto posloupnost naučili. Znáš všechny tváře přírody? Miluješ je všechny stejně?

Každý měsíc v roce má své krásy, má svůj úkol a nabízí mnoho zajímavostí k pozorování. Když jim věnuješ každý měsíc kousek své pozornosti, zjistíš, že příroda neplýtvá svou energií, soustředí se na důležité věci v životě, žije tady a teď a to může být velmi inspirující a uklidňující.